Groundhoppíkův víkend: V sobotu na Součkovo áčko i béčko, v neděli k populárnímu pivovaru do Jarošova

Hned tři zastávky stihl Groundhoppík o předcházejícím víkendu. Zastavil se na stadionu, kde vyrostl Tomáš Souček, který uhranul Premier League. Ten stejný den zvládl navštívit duel havlíčkobrodského áčka i rezervy. V neděli se pak vydal na Slovácko, do Jarošova u Uherského Hradiště, který většina fanoušků zná hlavně z kultovní písničky od Argemy.

Je sobota půl jedenácté dopoledne a zatímco polovina národa se teprve rozhoduje, zda vstane a udělá si snídani nebo oběd, já už sedím na tribuně fotbalového stadionu Na Losích v Havlíčkově Brodě, v ruce třímám dvanáctku Rebela z místního pivovaru a čekám na úvodní hvizd.


Areál leží jen coby kamenem dohodil od centra města a kromě čerstvě rekonstruovaného hlavního hřiště s atletickou dráhou disponuje i umělkou a relativně nedávno opravenými kabinami. Na hlavní tribuně si vychutnávám dvanáctku za celkem solidní peníz. Do třicky se vejdete, jak říká klasik. V nabídce je i jedenáctka a plzeňský prazdroj. O půli také beru klobásu. Škoda, že nebyl venku gril, ale byla jen vařená. I tak jako snídaně posloužila výtečně. Střední velikost, ale za 40 korun udělala dobrou službu.




Ve druhém poločase nejprve jeden z fanoušků řekl sudímu, aby si nenechal radit, toho však záhy litoval, hosté snížili na 1:2 gólem ve stylu Diega Maradony – boží rukou. Jeden z kolegů, který akorát v době branky nesl přímo za brankou piva na tribunu a viděl situaci „z první ruky”, to dokonce nazval urážkou fotbalového pánaboha.


Stadion Slovanu nabízí sezení na velké kryté tribuně či stání u rekonstruovaného klandru u kabin, kde je to zase blízko do bufetu. Dlužno poznamenat, že po prozkoumání místních poměrů jsem byl mile překvapen. Není divu, že z Tomáše Součka vyrostl tak vynikající hráč. Havlíčkův Brod totiž hraje divizi s hráči, z nichž nejstaršímu je 28 let, většina je ale kolem dvaceti a snad kromě dvou všichni prošli tamní mládeží.




Už se mi na Šumavě povedlo, aby dva zápasy za víkend pískali ti stejní rozhodčí, tentokrát jsme během jednoho dne stihli navštívit áčko i béčko. Na Slovanu hrál divizní první tým s Velkou Bíteší, rezerva zavítala na 11 kilometrů vzdálený trávník ve Štokách. I ve městě na půli cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou jsou dvě hřiště – „horní a dolní”. Hlavní je to níže položené, hned po vstupu do areálu vás to vtáhne do restaurace, kde znovu dostáváme Rebela. Kromě něj se tu hojně točí i desítka Radegast.




Hřiště je sice menší, zato je zasazené mezi rodinné domky a působí velmi útulně. Před dvoupatrovými kabinami jsou lavičky, sedět se dá i u hostince. Pivo chutná a ani drobný déšť nezkazí dojem z parádního prostředí. O pauze opět tasím čtyřicet za klobásu, která je také „z hrnce”, chuťově i velikostí srovnatelná s první destinací.


Před úvodním výkopem navíc zazněla na stadionu hymna Ligy mistrů, načež vedle stojící fanoušek v čepici Buffala Sabres s kapkou smutku v hlase utrousil, že "kdybych se věnoval místo chlastu víc fotbalu, taky jsem mohl hrát Champions League". Něco na tom možná bude, na druhou stranu – od klandru se škopkem v ruce to taky není špatné, že?




Vysočina tedy fotbalově ani gastronomicky nezklamala. Na druhý den však přišla další výzva. Písničku o Jarošovském pivovaru zná asi každý. V jeho těsném sousedství leží areál místního Slavoje, který hned v úvodním kole přivítal v rámci derby sousední Bílovice. Atmosféra vyhroceného zápasu byla cítit na stadionu, který je vklíněn mezi silnici a široké koryto řeky Moravy, od úvodní minuty.


Mimochodem, právě umístění hřiště dává šanci na vznik zajímavých momentů. Asi dvakrát při odkopu přes plechový plot málem došlo k dopravní nehodě, jednou dokonce míč přeletěl projíždějícímu cyklistovi přímo "před čumákem". Pokud se zase povede zakopnout merunu přes vysokou síť na druhé straně, pluje balon až do Dunaje.




„Pod silnicí” je zděná tribuna, která je v části i krytá a osazená sedačkami. Na druhé straně u renovovaných kabin se sedí na klasických dřevěných lavičkách u klandru a v zádech je i boudička, která skrývá tajemství točeného piva. Za to vydáte 28 korun. Chuťově je místní pivíčko dobré, jen pěna moc nevydrží a po chvíli to vypadá, jakoby kolem hřiště seděli ledvináři s bylinným čajem. Potěší i klobáska z udírny. Masitá lahůdka zahřeje a pohladí na jazyku. Zkrátka, jak je to z komína, tak to má úplně jinou chuť.




Zápas měl parádní atmosféru a hlavně v závěru to vypadalo, že se strhne rvačka. To když místo „žolíka” pro faulujícího šohaje foukl na druhé straně soudce na pokyn asistenta dvě penalty pro hosty. Objektivně však musíme uznat, že byly zcela regulérní. Bílovice však ze stavu 1:3 dokázali v posledních minutách srovnat a to hodně zabolí. 


Zvláště asistent u bufetu si vyslechl své. Terčem byl po oba poločasy. V ten první příliš nešťastně zareagoval na protesty diváctva proti faulu, že "šli oba stejně" a místo narovnání situace přilil olej do hostujícího ohně. Podobným nepovedeným manévrem si ve druhé půli znepřátelil i domácí diváky, přičemž jednoho z nich chtěl za slovo, které bylo hojně frekventované snad u všech přihlížejících, dokonce vyloučit z tribuny.




Trochu adrenalinu dodá zápasu vždycky šťávu a tu tento duel rozhodně měl. Výtečný zápas, skvělá atmosféra a nádherné slunné počasí. Co více si přát? Snad jen, aby i další návštěvy přinesly podobně povedené momenty.



Další záběry z inspekce na Vysočinu a Slovácko:





K pivíčku dostanete v Brodě i obsáhlý zápasový program.





Pohled od praporku na rozcvičující se hráče.





Za brankou a oválem je stezka a za ní řeka Sázava.





Střídačky byly původně na druhé straně. S rekonstrukcí jsou nyní pod hlavní tribunou.





Pohled i na druhou branku, nalevo od ní je sportovní hala.





Srdce celého areálu. Nalevo kabiny s novou nástavbou, nahoře sekce VIP, napravo je hostinec.





Pohled na hřiště ve Štokách od hospůdky, nahoře je vidět druhé hřiště.





Pivíčko vám ve Štokách natočí do skla. A chutná skvěle!





Hlavní tribuna, vedle jsou šatny.





Pohled na branku "u výčepu".





Dvoupatrové kabiny.





Míče připravené na rozcvičku, za brankou je k dispozici i antukový kurt na tenis.





Střídačky ve Štokách prošly nedávno renovací.




Pivko prostě chutná nejlíp u pažitu. Onen populární Jarošovský pivovar.




Jarošovská tribuna pod silnicí, na středu je krátké kryté sezení.




Za jednou z branek je základní škola.




Malá betonová tribuna na stání je i z druhé strany kabin.




Pohled od rohového praporku, nalevo je stánek a vprostřed šatny.





Kabiny jsou hezky opravené, střídačky jsou přímo u budovy. 




Takovýto pohled se vám v Jarošově naskytne, když vstoupíte do areálu.





Výsledková tabule v Jarošově. Na konci zápasu na ní svítil stav 3:3.



Fortuna
GÓL snů

Poslední vítěz
Jan Novák
FC Kosmonosy

Můj FOTBAL
živě

Fotbalový svátek na jakémkoli stadionu v ČR

Fotbalová
střelnice

Poslední vítěz
Kobliháři
Sparta vs Slavia

Mobilní
aplikace

Sázej s naší aplikací jako profesionál

Přihraj kámoše a prožívejte adrenalin společně