Dobrovolná sportovní organizace, aneb kde se vzaly názvy jako Dynamo, Baník či Spartak

30. 06. 2019 / Richard Wagner

Článek náhled

V našich ligových vodách se setkáváme se spoustou různých klubových názvů. Některé vycházejí z historie týmů, jiné jasně poukazují na příslušnost k určitému kraji či oblasti, a další pak hrdě vystavují svého finančního chlebodárce. Ale jsou i takové, které vznikly uměle. Z nařízení státního aparátu a platila pro ně jasná pravidla. Pojďte s námi nyní zabrousit do padesátých let minulého století, kdy sport v tehdejším Československu postihla masivní reorganizace.

Únorový převrat v roce 1948 zasáhl všechny oblasti veřejného i neveřejného života. Nejinak tomu bylo i ve sportu. Veškeré tělovýchovné spolky byly sloučeny a profesionální sport byl dokonce zakázán. Na sklonku roku 1952 vznikly tak zvané Dobrovolné sportovní organizace a kluby v Československé republice na to konto začaly přejímat unifikované názvy.

Zákon o kompletní reorganizaci sportovního odvětví podle sovětského vzoru přijatý v prosinci 1952 ustanovil za řídící orgán Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport. Všechny československé kluby musely vstoupit do zmíněných dobrovolných sportovních organizací (DSO). Ty oficiálně začaly fungovat od roku 1953 a všem celkům přišla nařízení, která jim určila přesná pojmenování podle patronátních podniků.

Těch názvů bylo přesně devět a mnohé z nich se staly pro mužstva natolik signifikantní, že u nich zůstala dodnes. Například SK Slezská Ostrava je od té doby Baníkem, stejně tak se k názvu Dynamo vrátily třeba České Budějovice. Na Slovensku je pak podobným příkladem Slovan Bratislava. Družstva tedy bez ohledu na předchozí klubovou historii musela převzít „nepřirozené názvy”.

Baník. Tohle jméno dostaly celky, jejichž dominantním sponzorským podnikem byly doly. Asi nikoho nepřekvapí, že nově se z již zmíněné SK Slezská stal Baník Ostrava, z SK Březové Hory se stal Baník Příbram a stejný osud potkal i tým ze Sokolova, který si stejně jako jeho slezský kolega ponechal tento název dodnes. Zbavila se jej však třeba Opava či Kladno.

Dynamo. Každý, kdo jezdil na starším kole, si jistě vzpomene na malou baňku na předním ráfku, která za jízdy vyráběla energii pro světlomet. Název Dynamo tedy převzala družstva, jež zaštítily energetické a spojařské fabriky. Takovouto transformací prošla například pražská Slavia či již zmíněné České Budějovice.

Jiskra. K tomuto pojmenování se dostaly týmy, které byly podporovány odvětvími takzvaného lehkého průmyslu, především textilního, sklářského či chemického. Asi Vám jako první naskočil Jablonec, který tento název skutečně získal díky dominantnímu bižuternímu průmyslu. Další „ligovou Jiskrou” je pak, logicky, Baťův Zlín, byl jí i o soutěž níže působící Varnsdorf.

Lokomotiva. Symbolem železnice jsou právě lokomotivy, a proto dostaly týmy, které měly co do činění s drážními institucemi a firmami, tento název. Asi nejznámějším představitelem tohoto je slovenská Lokomotíva Košice. Ve třetí lize (ČFL) působí Loko Vltavín, jehož název vznikl zkraje druhého tisíciletí zkrácením původního dlouhého pojmenování.

Slavia. Takto pojmenovaných týmů na vyšších úrovních bylo poskrovnu. Jejich patronátem bylo školství či věda. Dokonce byl vytvořen „studentský” klub Slávia Bratislava, jenž sdružoval studenty z celé ČSR, a který byl přímo nasazen do nejvyšší soutěže. Zajímavé je, že tento název byl díky tomu odebrán jak pražské Slavii, tak karlovarské. Oba týmy shodou okolností musely přijmout označení Dynamo.

Slavoj. Určitě si vybavíte seriálovou legendu Slavoj Houslice. Do dnešních dnů si toto pojmenování přenesl třeba Slavoj Vyšehrad, stejně se jednu dobu jmenovala i žižkovská Viktorka. Podniky podporující sport v těchto organizacích byly z potravinářského průmyslu. Jak krásně to koreluje s tím, že seriálové Houslice podporovala Jatka Matějka, že?

Slovan. Na první dobrou vám naskočí Slovan Liberec. Ten svůj název přejal až v roce 1958, kdy byla sloučena Jiskra se Slavojem. Dodnes se tímto názvem honosí již zmíněný Slovan Bratislava či bývalý účastník MSFL Slovan Rosice. Patronátní společnosti byly zainteresovány buď ve státní správě, justici či zdravotnictví.

Spartak. Asi nejčastější název českých sportovních klubů na vyšších úrovních, patronáti se zabývali strojírenstvím. Fotbalová Sparta se tak stala Spartakem Sokolovo, Bohemians 1905 neslo dokonce šílený název Spartak Praha Stalingrad, stejně tak Hradišťan Uherské Hradiště, Mladá Boleslav či Zbrojovka Brno byly Spartakem. Díky škodovým závodům přijala tento název po poválečné obnově i dnešní Viktoria Plzeň.

Tatran. Zabývá se váš podporovatel těžbou a zpracováním dřeva? Tak budete Tatran. Tak zhruba takové zprávy přijali v Teplicích. Ty nejen, že nadále nemohly používat název Sokol Ingstav, ale navíc díky reorganizaci přišly o nejvyšší soutěž. Dobrovolnou sportovní organizací Tatran byl i nováček FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY z Prostějova, či ze stejné soutěže sestupující Tábor (Táborsko).

K těmto devíti základním názvům ale patří ještě další. Pro oddíly tělovýchovy na venkově se unifikoval název Sokol. Ten zůstal v názvu mnoha týmů dodnes a „své Sokoly” má snad každý český okresní svaz. Do vzniku DSO ale musely do této instituce patřit všechny oddíly a poměrně zajímavě pak zněl třeba mladoboleslavský název JTJ Sokol Aston Villa Mladá Boleslav, jež pak po sloučení s JTO Sokolem Mladoboleslavským vytvořila závodní sokolskou jednotu při automobilových závodech.

Ve stejném roce, ve kterém vznikly DSO, byly ustanoveny i armádní tělovýchovné oddíly (ATK), které se později přejmenovaly na Dukly. Dodnes se tak jmenuje ta pražská, předloni zanikla Dukla ve slovenské Banské Bystrici. Duklou bývala i dnešní Sigma Olomouc. Ta však nesla původně název Křídla vlasti a sdružovala sportovce z leteckých ozbrojených složek.

Dalšími dvěma takovými složkami byli tankisté, které sdružoval oddíl Tankista Praha (později Pardubice), a sbor národní bezpečnosti (Červená hviezda Bratislava). Pro příslušníky jednotek ministerstva vnitra pak vznikla DSO Rudá hvězda, v mládežnických soutěžích pak působily DSO Pracovní zálohy. Většina těchto institucí pak byla buď zrušena, či přejmenována na jednotnou Duklu. 

K „názvové liberalizaci” došlo až v uvolněných šedesátých létech, kdy se stává Sparta opět Spartou, Slavia Slavií a třeba Jablonec nahrazuje Jiskru Bižuterií. V roce 1965 vstupuje do názvů fotbalových týmů v Plzni a Mladé Boleslavi Škoda. Éra názvové unifikace je tedy překonána.

#Téma
Nejnovější : články