První liga, klinická smrt i vzestup z ničeho! Lázně Bohdaneč mají tuhý kořínek

15. 06. 2019 / Martina Kramerová

Článek náhled

Foto: https://bucker.rajce.idnes.cz

Před dvaadvaceti lety si místní fotbalisté vyzkoušeli nejvyšší českou soutěž, po krátké anabázi mezi nejlepšími týmy ale přišel zánik. A následně zmrtvýchvstání. S příchutí vzpomínek a vidinou zcela nové éry. Řeč je o týmu Lázně Bohdaneč, který zažil v uplynulých desetiletích spoustu vzestupů a pádů. Podobně jako Blšany či Drnovice. Nyní si fotbal v malém městečku, co pamatuje působení hráčů jako Heinze, Kubíka nebo Kuliče, razí cestu zpátky nahoru. Pomalu a moderní cestou. Jak se fenomén východočeského „ligisty“ zrodil, skončil a znovu narodil?

Při vstupu do areálu na vás vykoukne rozlehlá tribuna. K inventáři kabiny patří pěkná vířivka nebo sauna. Přesto hrají zdejší fotbalisté „pouze“ I. B třídu. Ale i za ni jsou rádi. Klub totiž v minulosti zažil spoustu kotrmelců. Vzestup ke slávě i pád na úplné dno. Kolik toho místní příznivci a bafuňáři museli ustát?

Bohdanečský fotbalový klub spatřil světlo světa ve stejném roce jako samostatná československá republika. Svou činnost totiž začal už v roce 1918 a dlouhá léta hrál v nižších soutěžích.

Už je to celých osmadvacet let, kdy nastala velká změna. V malém východočeském městečku se tehdy začal rodit hvězdný tým, který si proklestil cestu až do tuzemské nejvyšší soutěže. Na začátku 90. let totiž proběhla z pohledu fanoušků dvou klubů zpoza Kunětické hory zajímavá a pamětihodná událost. Zástupci Tesly Pardubice B a Sokola Bohdaneč si plácli a dvojici těchto týmů sloučili do jednoho. Majitelem nově vzniklého mužstva AFK Atlantic Lázně Bohdaneč se stal fotbalový Jiří Novák, který svým svěřencům naplánoval snovou budoucnost.

A jeho plány a přání se postupně vyplnily. Sny se staly skutečností. Novák do klubu načerpal spoustu financí, přivedl výborné hráče a vytvořil vynikající zázemí. Ještě v sezoně 1993/1994 hrál Atlantic 1.A třídu Východočeského kraje. Pak čtyři roky po sobě dokázal postoupit vždy o soutěž výš, až se v roce 1997 zdánlivě utopický sen o proniknutí mezi ligovou elitu zhmotnil do fantastického postupu. Lázně Bohdaneč v sezoně 1996/1997 obsadily ve druhé lize druhou příčku a mohly oslavit postup mezi tuzemskou smetánku.

Vstupní brána ke stadionu. Foto: tnbiz.cz.

Malé, ani ne čtyřtisícové městečko se začalo chystat a těšit na dechberoucí utkání – se Spartou, Slavií a dalšími zvučnými soupeři. Úvod se však Bohdanečským nepovedl. Ve své prvoligové premiéře padli s blízkým Hradcem Králové 0:1. O výsledku rozhodla jediná branka a první vystoupení tak znamenalo prohru a nulový zisk bodů. I tak bylo při utkáních v ochozeh natřískáno. Lidé dokonce parkovali i na krajnicích silnice za městem.

Například na druhé domácí utkání v lize proti pražské Spartě dorazilo podle oficiálních čísel 4550 diváků. To bylo více, než obyvatel městečka. Kapacita stadionu tak byla naplněna na 114%!

Přestože se v sestavě objevovala zvučná jména jako záložník Luboš Kubík, útočník Marek Kulič nebo brankář Petr Kostelník, vyválčilo mužstvo při svém debutu v první lize pouhých 11 bodů. Ty jsou dokonce dodnes historickým minimen a Lázně Bohdaneč se po jedné sezoně pakovaly zpátky do druhé ligy. „Trvalo to jedinou sezonu, ale stálo to za to,“ řekl kdysi šéf Bohdanče David Martínek, jeden z lidí, kteří se do dějin klubu zapsali hlavně v pozdější době při jeho záchraně a znovuzrození.

Fotbal na východě Čech začal následně skomírat. Novákovi docházely peníze. Mužstvo působilo ve druhé nejvyšší soutěži ještě dva roky, a pak se sloučilo s pardubickým Slovanem. Fotbal v Lázních Bohdaneč na čas úplně zmizel. Pak se na útulném stadionku zase začalo hrát a místní fotbalisté vyhráli krajský přebor. Do divize se v následujícím soutěžním roce už ale nepřihlásili a s bývalým ligistou byl definitivní amen.

„Byl to experiment na vesnici, ale aspoň jsme v lize byli a zkusili jsme si to,“ vzpomínal před časem sekretář Tomáš Jupa, další z budoucích hrdinů pro iSport.

Takto vypadalo zarostlé hřiště v roce 2010. Foto: SK Lázně Bohdaneč/bucker

Takto vypadalo zarostlé hřiště v roce 2010. Foto: SK Lázně Bohdaneč/bucker

Hřiště po konci klubu zarostlo trávou, brankové konstrukce zrezly, tribuna zchátrala a ani přímo na místě skoro nebylo poznat, že se tady kdysi hrála první liga. V roce 2011 však přišel další velký zlom. Skupinka srdcařů a nadšenců, kteří zažili i slavné časy, s Jupou a Martínkem v čele se rozhodla místní zašlý klenot opět vyleštit. A klub se po spoustě let zase objevil na scéně.

„Začátky byly složité, ale nikdy nás nenapadlo, že bychom to vzdali,“ přiznal Martínek.

Z okresního přeboru se za posledních osm let tým probil do I. B třídy. A ani v ní si nevede špatně. Kolo před koncem sezony se může pyšnit 3. příčkou. Fanoušci si tak mohou opět užívat víkendové fotbaly. Zázemí mají oni i hráči perfektní. Příznivcům stále slouží zastřešená tribuna, hráčům zase posilovna, sauna, malý bazének i vířivka. Sláva Lázní Bohdaneč je sice zašlá, ale fotbal tu znovu žije. A to je to nejdůležitější.

____________

Více fotografií stadionu Na Baště z roku 2010 od uživatele bucker můžete najít v jeho albu tady.

#Zapomenutá sláva
Nejnovější : články