Legendy Zbrojovky: Od diváků na Lužánkách šlo v zimě teplo, lidem stadion není lhostejný

15. 04. 2019 / Přihraj

Článek náhled

Foto: Přihraj

Brněnský stadion Za Lužánkami osiřel. Rozlučka s kariérou Petra Švancary místu na nějakou dobu vdechla život, teď stadion znovu chřadne. Na tribuny se vrací zeleň, hřiště pod mohutnou výsledkovou tabulí je vyšlapané. Bývalí brněnští hráči se s osudem stadionu smiřují jen těžko.

Petr Švancara, Richard Dostálek, Zdeněk Valnoha nebo Libor Došek vzpomínají na časy, kdy ještě Za Lužánkami nastupovali za Zbrojovku Brno. V 90. letech byly jejich fotbalové kariéry teprve na začátku, zatímco stadion byl na vrcholu sil. Do jeho ochozů chodilo nejvíce diváků v historii.

"Takovou atmosféru jsem už potom nikdy jako hráč nezažil," popisuje na lužáneckém trávníku bývalý útočník Petr Švancara. "V těch letech byla atmosféra naprosto fantastická a úžasná," doplňuje ho další bývalý hráč Brna Richard Dostálek. Hráči se v Lužánkách sešli při příležitosti natáčení dalšího dílu Fortuna fotbalové střelnice, která se v Brně představí ve středu 17. dubna od 16 hodin před zápasem Zbrojovky s Pardubicemi.

Hráče se stadionem pojí i další osobní vzpomínky, ne nutně spjaté s profesionální kariérou. "Na stadionu jsem strávil spoustu času i jako dorostenec. Podávali jsme našim hvězdám balony, pomáhali jsme třeba i sekat trávu před zápasem," vypráví Švancara, zatímco se rozhlíží po šedivých tribunách stadionu.

"Když se hrálo v zimě a bylo třeba lehce nad nulou a přicházelo se pod ten obrovský kotel lidí, tak od nich šlo teplo. Bylo to jako když si pustíte v autě topení. Neskutečné," vzpomíná. "Byly to nejkrásnější chvíle mé kariéry. Chodilo 30 i 40 tisíc lidí. V tom prostředí jsme dokázali soupeře porážet," navázal na vzpomínání Dostálek.

Z bývalých hráčů Brna má ke stadionu Švancara asi největší vztah. Před čtyřmi lety dlouho připravoval stadion na svou rozlučku s fotbalovou kariérou. Organizoval brigády, snažil se téma stařičkého fotbalového stánku dostat do médií, osobně trávil na tribunách spoustu času. Společně s dobrovolníky dokázal stadion očistit od keřů na tribunách a připravit hřiště pro zápas.

Na rozlučku nakonec došlo údajně až 35 tisíc lidí. "Všichni to vzali za své. Od médií až po brigádníky. Trávili tu každý víkend, nedívali se, kolik je hodin. Udělali spoustu práce. Za provaz táhl celý region, ale cítil jsem, že nám to přejí z celé republiky," popisuje dění na jaře 2015 Švancara.

Zdálo se, že stadion opravdu zažije znovuvkříšení. Po čtyřech letech je ale situace opět na mrtvém bodě. Švancarovi zbyly hlavně vzpomínky a klíče od Lužánek. "Když mě někdo štve, tak si sem zajedu. Projdu se, vyvenčim psa. Telefon nechám v autě a vzpomínám, třídím si myšlenky. Tady je úplně krásné, ideální místo," dodává.

Pokud má příležitost, snaží se i nyní Lužánky zviditelnit. Naposledy tam natáčel pozvánku na fotbalovou střelnici, která do Brna zavítá ve středu před zápasem s Pardubicemi. "Vždycky, když sem přijdu, tak cítím jak na mě dýchá historie," uzavírá Švancara své vyprávění o české fotbalové legendě. Stadionu, který tiše shlíží na Brno z prostranství za lužáneckým parkem a čeká na slavnější časy fotbalu v největším moravském městě.

"Denně tudy jezdím do práce, takže se mi vybavují vzpomínky. Lidi se mě na to často ptají, historie brněnského fotbalu jim není lhostejná. Je to jedno z přetrvávajících témat, kdy se postaví nový stadion," říká Dostálek.

Stadion Za Lužánkami hostil fotbalová klání necelé půlstoletí let. O prvního zápasu mezi Dynamem Moskva a DSO Baník (složené mužstvo Baníku Ostrava a horníků Kladno) po poslední utkání mezi Zbrojovkou a Hradcem Králové na podzim 2001 uplynulo 48 let. Pak se stadion až dosud uzavřel a jeho otevření asi jen tak nepřijde.

#Zapomenutá sláva
Nejnovější : články