Slavné přihrávky: Sparta porazila Barcelonu a nebyl to apríl, Guardiola a spol museli smeknout

15. 12. 2018 / Matěj Vybíral

Článek náhled

Foto: Přihraj

Je to už více než čtvrtstoletí, přesto se na tento zápas vzpomíná do dnes. Nebyl to aprílový žert. Sparta porazila 1. dubna 1992 Barcelonu 1:0 a zařídila českému klubovému fotbalu možná nejslavnější vítězství v historii. A mohl za to jediný gól, jediná přihrávka.

To Pavel Černý, pro dnešní fanoušky téměř neznámé jméno, vracel šikovně míč do pokutového území a střelec Horst Siegl se nemýlil…

Poslední ročník Poháru mistrů evropských zemí, kterému se také říkalo nultý ročník Ligy mistrů, přinesl zajímavé překvapení. Před výkonem Sparty musel každý musel smeknout klobouk. Už samotný postup do skupinové fáze Poháru mistrů byl šokující. Vždyť Pražané vyřadili skotský Rangers FC (1:0 a 1:2) a následně finalistu minulé sezóny Marseille (2:3 a 2:1), kde v té době působil například známý Abédi Pelé nebo Didier Deschamps, dnes trenér Francie, se kterou vyhrál poslední mistrovství světa v Rusku. V obou případech Sparta postoupila díky pravidlu o gólech na hřišti soupeře.

Do skupinové fáze se kvalifikovalo pouze osm nejlepších evropských týmů, které se rozdělily do dvou skupin. Tam hrál každý s každým dva duely a pouze vítězné celky postoupily do velkého finále hraného ve Wembley.

Ve skupině Sparta narazila kromě Barcelony na Dynamo Kyjev a Benficu Lisabon. Hned na úvod zamířila do katalánské metropole, kde bojovala statečně, ale nakonec padla 2:3. Pražané následně před zimní pauzou zvítězili, doma udolali Kyjev 2:1. V březnu následovaly dva souboje s portugalskou Benficou, oba skončily nerozhodnou remízou 1:1. Vyhlídky hráčů v rudých dresech směrem k finále nebyly příznivé, ale Pražané v případě výhry ještě mohli o nečekaný postup do finále zabojovat.

V cestě ovšem stála slavná Barcelona s excelentními hráči té doby, například brankář Andoni Zubizarreta, Ronald Koeman, Michael Laudrup nebo veleznámý kouč dnešní doby Pep Guardiola. Více práce měl od začátku však sparťanský brankář Kouba. Ten musel řešit v prvním poločase únik Salinase nebo zakončení osamoceného Begiristaina. Největší šance domácích přišla po kombinaci Pavla Černého s Lumírem Mistrem, jehož přízemní zakončení z úhlu vyrazil Zubizarreta. Aktivní Pavel Černý si také připsal dobrou šanci, když z levé strany vypálil těsně nad břevno.

Druhá půle přinesla strhující podívanou. Kouba měl další těžkou práci při rychlém brejku španělského velkoklubu a reflexivně vyrážel Ladrupovu střelu zblízka. Aktivitu následně převzali Pražané. Po akci Černého na pravé straně tečoval Vonášek jeho centr do pravé tyče. Domácí byli rázem lepší, 27 374 fanoušků přálo Spartě gól, Barcelona byla jako na kolotoči…

A v 66. minutě to přišlo. Petr Vrabec sice z přímého kopu napálil tvrdou ranou jen břevno, ale sparťané nepřestali hrát. Odražený míč vybojoval Pavel Černý, obtočil se kolem obránce a odcentroval na bližší tyč. Tam se šikovně postavil mezi beky v té době teprve dvaadvacetiletý Horst Siegl, šikovný útočník jemnou tečí nedal Zubizarretovi žádnou šanci zasáhnout a rozjásal Letnou…

Těsné vedení už si Sparta s přehledem pohlídala. Právě Siegl ještě mohl přidat další gól, ale z úhlu zamířil jen do břevna, o chvíli později ránu Černého vyrazil Zubizarreta. Poté už sudí Karlsson odpískal konec duelu a na Letné se dlouho slavilo. Sparta porazila Barcelonu, katalánský velkoklub!

A kdo byl muž, který zařídil nezapomenutelnou výhru? Na mysli nemáme Horsta Siegla, slavného útočníka se 176 ligovými trefami, ale hráče, který na veledůležitý gól přihrál. Devětadvacetiletý Pavel Černý, rodák z Nového Města nad Metují, rozený snajpr, si připsal svou nejdůležitější asistenci kariéry. Do paměti fotbalových fanoušků se rozhodně nezapsal tolik jako střelec gólu Horst Siegl. Největší část své profesionální fotbalové kariéry strávil Černý v Hradci Králové ve druhé lize, za Východočechy hrál už jeho otec Jiří, který dokonce s Votroky vybojoval mistrovský titul. Po šesti letech v Hradci přestoupil Pavel na dvě sezóny do Sparty Praha, kde vsítil v 66 zápasech hned třicet gólů a na Letné vybojoval dokonce dva ligové tituly.

Následovala dvouletá exotická štace v japonské Hirošimě, poté se Černý vrátil zpět do Hradce Králové. Zde ukončil profesionální kariéru v roce 2002. V posledním zápase nastoupil dokonce po boku svého syna Pavla Černého mladšího… Tohle byl fotbalový příběh ne příliš známého útočníka, který se zapsal pod jedno z největších vítězství Sparty na mezinárodní scéně a v pražském klubu zažil vrchol své kariéry.

Vraťme se však do roku 1992. Co na tom, že nakonec Sparta o dva týdny později prohrála v Kyjevě 0:1. Barcelona si totiž postup stejně pohlídala, porazila doma Benficu 2:1. Následně ve velikém finále ve Wembley před 70 tisíci diváky udolala v prodloužení italskou Sampdorii 1:0 a Pohár mistrů evropských zemí získala poprvé v historii. Jediným týmem, který ji v tomto ročníku porazil, byla Sparta Praha.

Málokdo tomu věřil. Kdo zápas neviděl, musel si myslet, že jde o apríl. I proto se v novinách následujícího dne 2. dubna psalo: „Žádný šprým, máme zase velký tým!“ Sparta ukázala, že se s ní na mezinárodním měřítku musí počítat. Ve skupině nakonec obsadila druhé místo a v sezóně 1991/1992 se zařadila mezi top evropské týmy. Věřme, že se slavné časy železné Sparty zase vrátí.

#Slavné přihrávky
Nejnovější : články