Groundhoppíkův víkend: Parádní derby a mykologické pré

13. 11. 2018 / Richard Wagner

Článek náhled

Foto: Přihraj/Richard Wagner

O uplynulém víkendu jsem se vydal mapovat zápasy okresních soutěží ve Středočeském kraji. V sobotu jsem si výrazně liboval v kvalitním prodiváckém servisu, v neděli mne potkalo hned několik zajímavých momentů.

V prvním případě vedly mé kroky na kladenskou III. třídu, ve druhém můj program pak vyplnil duel IV. třídy okresu Kutná Hora.

Vypjaté derby v kladenské III. třídě korunované famózní klobáskou

Knovíz hostí v letních měsících Memoriál Michala Ježka, v rámci kterého se po místním pažitu pohybují hvězdy světového formátu (Marek Suchý, Tomáš Necid či Jakub Voráček a další). Mne ale zajímali úplně jiní borci. Domácí soubor hostil rivala z Kolče, do které je to z Knovíze necelých deset minut jízdy autem. Čili derby jako hrom!

Hned po příjezdu jsem rozradostněn. Místní areál přesně splňuje moje přání. Povrch hrací plochy se v určitých místech poměrně zajímavě svažuje, avšak trávník svou kvalitou připomíná slavná kolbiště. V podstatě všechny důležité instituce jsou vměstnány k jedné lajně. Hlavní budova s šatnami a bufetem, střídačky i tribuny pro diváky. Výborně, alespoň budeme mít vše z první ruky!

Koleč přijela v zelenobílé variantě, načež se vedle mne ozývá: „Ááááá, Bohemka přijela!”. Ačkoliv pruhy jsou ve vodorovné poloze, místo svislé, musím dát za pravdu. Skutečně mají něco společného se vzorem slavného celku. Ještě před výkopem jsem se vydal pro pivo. Půllitr zrzavého štěstíčka jsem obdržel za krásných „čtvrtsto”. Třímajíc v rukou kelímek, jež má dokonce přes míru, zabírám místo na čestném středu. 

Derby začalo lépe pro hosty, kteří se rychle dostali do vedení, avšak Knovízi se povedlo snížit, což se ale nesetkalo s očekávanou bouřlivostí. Na to konto vystrčil z okénka hlavu výčepní Zbyněk a zaglosoval: „Co je? Ochozy vůbec nehučej!”, načež se mu dostalo kýžené salvy. Domácí plácek je zasazen přímo mezi rodinné domky. Po jednom zvláště rasantním odkopu se mezi přihlížejícími ozvalo konstatování: „Hop, a je to na zahradě…”. A skutečně, nezbylo než běžet k sousedům žadonit o navrácení hracího předmětu.

Jako každé správné derby, i střetnutí Knovíze s Kolčí nepostrádalo vyhrocené momenty. Jedenkráte se zkušený fanda domácího souboru rozlítil nad výkonem soudce natolik, že mu doporučil, aby se raději ve společnosti nezmiňoval o tom, jakou profesi vykonává o víkendech. Frenetický nesouhlas jeho kolegy pak komentoval kdosi od výčepu upozorněním na blížící se divákův infarkt. Dobrosrdečný muž se usmál a zkonstatoval, že nebýt sudích, byl by výrazně mladší.

To už se ale odehrávala druhá půle, kterou jsem sledoval posilněn klobáskou. Knovízští si na kvalitu místního kulinářského koutku stěžovat nemohou. Ideálně velká, jemně ostrá a kvalitně propečená uzeninová lahůdka dává přihlížejícím další motivaci, proč do ochozů zavítat. K masité dobrůtce dostanu moře hořčice a chleba si mohu nabrat libovolné množství. Proto tedy ode mne dostalo zahánědlo hladu pozitivní bodíky.

 
 
 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Knovíz rozhodně doporučujeme ?? Tady se bude líbit všem groundhoppíkům ⚽️? #prihraj #fortunaliga #fotbaljinak #groundhopping #groundhoppik #fotbal #cesko

Příspěvek sdílený Fortuna #PŘIHRAJ: (@fortunaprihraj),

Střetnutí nakonec skončilo lépe pro Koleč. Domácí tým však statečně bojoval. I když na hřišti to nakonec na body nestačilo, ode mne má knovízský fotbal podtrženou jedničku za perfektní servis pro každého groundhoppera.

Na houby? Jedině na fotbal!

Posilněn sobotním zážitkem jsem se v neděli vydal na druhou stranu středočeského fotbalového dění. Čtvrtá třída kutnohorského okresu nabídla duel Soběšína s Malešovem B. Cesta sem z Prahy byla, podobně jako do Knovíze, poměrně snadná a rychlá. Po výstupu na návsi jsem zamířil k hostinci. Skvěle, zaradoval jsem se, marketing tu funguje. U obecního napajedla se skvěla reklama na rozpis domácích duelů i info o historii místní kopané.

Rovněž první dojmy ze svatostánku Soběšínských byly nadmíru skvělé. Nepříliš velké, ale rovné a dobře nalajnované, hřiště zasazené do úžasné scenérie mezi levým břehem Sázavy a úpatím nadříčních vršků. V kombinaci s třemi u střídaček rostoucími žampiony a celkově útulným prostředím se to vše přetransformovalo do mírného nadšení. Hřišti dominuje hlavní budova, v níž se nachází šatny a v sobotu i výčep. Proč šestý den v týdnu? To se dozvíte o pár řádků níže. Z pohledu převlékacího zázemí napravo jsou střídačky a sociální zařízení, nalevo pak lavičky.

 
 
 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 
 
 
 
 
 
 

#Groundhoppik zdraví ze Soběšína ? Hřiště ocení nejen hráči, ale i houbaři ?? #prihraj #fotbaljinak #groundhopping #groundhoppikmykologem

Příspěvek sdílený Fortuna #PŘIHRAJ: (@fortunaprihraj),

Má radost ale před poločasem lehce opadla. „Jó, hochu, je neděle, tak máme zavříno. Kdybyste přijel v sobotu, tak máme otevřeno, ale v neděli ne. Zítra se jde do práce a už jsme slyšeli stížnosti, že lidé poté nepracují na 100 %,” znělo odůvodnění, proč není otevřen výčep, a proč tedy nedostanu ani kousek točeného. Mírně zklamán sedám na tribunu (mimochodem, musím pochválit zrekonstruované lavičky) a načínám vlastní plechové pivo. Dobrá rada nad zlato, groundhoppíci. Mějte s sebou vždycky něco do zásoby. Co kdyby zase nebylo. :)

Zápas samotný dokonce předčil mé očekávání. Domácí i přes dvě červené karty vydolovali vítězství a k vidění bylo osm gólů. Jen škoda, že ve druhém poločase hlavní rozhodčí trochu polevil v tempu, které nasadil v první půli a zbytečně přibylo soubojů. Nicméně, samotné střetnutí opravdu vyvolalo v nejednom fandovi pocit velkého zápasu. Jediné, co opravdu chybělo, byla libově propečená klobáska a pivíčko ze soudku do půllitru stočené.

Díky blízko tekoucí řece se však prý čas od času stane, že některá opravdu silně nakopnutá meruna letí až do vodního toku. Během mnou sledovaného zápasu se tak nestalo, což mne, při vzpomínce na legendární scénu z populárního seriálu Okresní přebor, uvedlo ve stav lehce nenaplněných tužeb.

Podtrženo, sečteno. Užil jsem si parádní víkend plný skvělého okresního fotbalu. Jedno hřiště zapůsobilo profanouškovsky přívětivým prostředím, to druhé poté atmosférou tradičního venkovského kolbiště, kde jste se dokázali povznést i nad fakt, že vrchní výtoční měl dovolenou. Věřme, že i ty se necháš inspirovat a námi navštívené destinace se stanou i tvým cílem.

Pár dalších fotek...

Střídání v Knovízi.

Záběr na hřiště.

Záběr na hřiště v Knovízi.

Neobvyklé upozornění v Soběšíně.

Technika pro úpravu pažitu.

Lítý boj na hrací ploše v Soběšíně.

Lítý boj mezi Soběšínem a Malešovem.

#GroundHoppík doporučuje
Nejnovější : články